Na jaře 2001, když jsem přijížděl na brněnské nádraží, z vlaku jsem spatřil u jedné stavební buňky černo-červeného Stadiona bez motoru. Vypadal tak odhozeně, že mi to nedalo a zašel jsem se tam pozeptat. Mojí druhou S 11 jsem dostal za 500 Kč. Majitel mopedu ho prý našel při vyklízení nějaké stavby. Stadion neměl sedačku, nosič a motor, pod divokým zbarvením se skrývala původní kávově-hnědá barva. Motor jsem vyměnil s Radkem Kalousem za díly na Peráka. V srpnu 2002 byl Stadion zaplaven. V červnu 2003 byl Stadion dědou sestaven a zpojízdněn. Jezdil na něm bratr Pája, dokud do něj nenalil naftu. K vánocům 2006 jsem ho Pájovi přenechal, jako vyrovnání za společné dědictví Pařízka r. v. 1957. V polovině března 2016 jsem Stadiona získal zpět, jako protiúčet k BMW E36, které jsem Pájovi prodal. V nádrži je ovšem nafta pořád :-)