Peráka mi nabídl pan Juríček ve Strážkovicích, když jsem tam Pájovi opravoval píchlou duši u Stadiona. Přijel jsem si pro něj 22. dubna 2000, zaplatil 5000 Kč, zapojil baterii, nalil benzín, dofoukl gumy, rotlačil a odjel do Budějovic. Teprve až když jsem sundal válec, měl jsem z oné první jízdy ten pravý zážitek! Píst měl rozlámané přepážky mezi kroužky, funkční kroužek byl jeden a to ještě tak ze dvou třetin, píst i válec pořádně rýhován. Peráka jsem opatřil jiným válcem a pístem, sehnal jsem původní sedlo, vyměnil řidítka a po úspěšné technické kontrole jezdil. Motocykl byl celý natřený štětkou původním odstínem, stříbřenkou byla natřena kola a přilehlé okolí i se šmírem. V převodovce se stabilně držela asi jen třetina oleje, ostatní pokaždé vytekl kolem řetězového kolečka, rezavé teleskopy se při hlubším rigolu zasekávaly v horní poloze, přesto byla ale jízda velmi příjemná. Perák po Juríčkovi měl příjemný chod motoru a originál rybiny, pěkně ucpané karbonem... radost to bublání poslouchat. Jednalo se o typ Brněnská zbrojovka, tedy Z na nádrži, ale skříňka s cívkou a kontrolkami na rychlosti, tachometr starý typ, blatníky s lemem (!), rybiny s nasouvacími přírubami, karter s bronzovým pouzdrem u klikovky. Podle záznamu v TP se jednalo o kus složený z dílů. Se strojem jsem byl na několika výletech, např. po Novohradských horách, několikrát jsem ho také půjčil Tomášovi Pečmanovi, který s ním absolvoval v roce 2000 závod "S kopce do kopce ve Sv. Jánu nad Malší". Peráka jsem na podzim zrenovoval a prodal Radku Kalousovi.