BMW R75/5 r. v. 1972

gesamtansicht

Motocykl jsem zakoupil dne 15. června 2009 od pana Pecky v obci Záryby mezi Brandýsem a Kostelcem nad Labem. Stál mě 79 000 Kč, měl průkaz historického vozidla a veteránskou značku, dostanu k němu i původní německé doklady. Do kufrů mi pan Pecka přibalil i všechny vnitřnosti motoru a při příští cestě kolem dostanu celé zadní kolo i s Metzelerkou! Motocykl byl původně vyroben jako typ 60/5, ale už v sedmdesátých letech (podle původního TP) byl šestistovkový motor vyměněn za 750 ccm šesté řady (liší se jen tím nápisem a trochu zesílenou klikovou skříní, jinak je i výkonostně stejný s pátou řadou). Převodovka i zadní náhon zůstal původní šestistovkový (čtyřrychlostní převodovka - ta byla ale u všech objemů stejná, zadní převod 11/37 - trochu pomalejší než pro 750ccm). S vyměněným motorem se tedy motocykl dostal před dvěma lety do rukou panu Peckovi, který ho dovezl z Německa. Tehdy měl na tachometru asi 80 000 km. Motor měl ale zřejmě po příšerné údržbě úplně vydřenou klikovku a vibracemi naprasklý blok. Proto sehnal brzy motor jiný a najel naprosto bezproblémových 8000 km. Tento nový motor je shodného typu s předchozím, takže opět sedmsetpadesátka šesté řady. A jde jak pila. Bez nepříjemných vibrací, bez klepání, bez hluku a bezproblémů se točí i přes 6000 otáček za minutu.  Pro motocykl jsem se dopravil vlakem, takže jsem si vychutnal svojí první jízdu s ním dokonale. Od předchozího majitele do Budějovic to bylo přes 180 km. Asi 2,5 hodiny úžasného požitku z jízdy, z výkonu, z rychlosti, z úžasného charismatu tohoto orotdoxního a poctivého BMW. Má totiž samozřejmě ještě karburátory, zapalování s mechanickým přerušovačem, mechanický tachometr i otáčkoměr, startovací páku (i když startér také nechybí) a hlavně... bubny vepředu i vzadu, zapuštěný tachometr v reflektoru... prostě nádhera. Z lehkosti běhu motoru v jakékoliv situaci a při jakokoliv prudce přidaném plynu vniká do jezdce krásný pocit, že motor není vlastně vůbec namáhán, opotřebován a vyloženě si lebedí. To je velký rozdíl oproti sovětskému Káčku. Ještě tentýž večer jsem se pustil do demontáže lehce obludných, leč velmi praktických kufrů, které přeci jen motocykl dost hyzdily a přeleštil výfuky. Druhý den jsem nemohl dospat, už abych přeleštil lak a vyrazil se pochlubit kamarádům a hlavně vyfotit motocykl pro veteránské testace. Určitě bude věrně sloužit... je to z něj dobře cítit a slyšet. 

Těchto asi patnáct hodin plných silných zážitků z báječného a pro mě nového stroje je zachyceno zde:  jak jsem k bmw přišel