BMW R69S r. v. 1961


Motocykl z Dívky na koštěti jsem si nechal dovézt přes známého z Anglie. Prodal mi ho obchodník s klasickými motocykly Josh Wexham z Gloucestru. Přede mnou vlastnilo motocykl pět anglických majitelů. V době, kdy jsem motocykl sháněl, tj. někdy od ledna do března 2017, si dovolím říci, že jsem sehnal nejlevnější exmplář na celém světě (pokud nepočítám podovodné inzeráty). Stál mě 10250 liber. Peníze jsem odeslal známému v Londýně, který je slíbil předat v hotovosti prodejci při převzetí motocyklu. 120 liber stála doprava z Gloucestru do Londýna, kterou jsem předem zaplatil prodejci. Jenže peníze známému pořád ne a ne přijít. Po osmi dnech se mi vrátily na účet s odůvodněním, že byl zadán již neplatný IBAN kód. Na kurzovém rozdílu a bankovních poplatcích jsem tak přišel o 20777Kč. Platbu jsem zadal znovu, přišla na účet známého hned druhý den a doprava z Londýna do Plzně mě nestála nic. Uhradil ji známý, který tak odčiňoval své pochybení. Momentálně transakci reklamuji u banky a doufám, že se alespoň část peněz vrátí.

Stroj už je tedy od 16. 3. 2017 v garáži. Dostal jsem ho i s baterií a dobrými pěti litry benzínu, takže šel okamžitě nastartovat. Já si ten zvuk ani nedovedl představit, pamatuji si ho jen matně z Dívky na koštěti, kde duo stíhačů SNB prohání kluky s proměňujícím se auťákem. Je neuvěřitelně tichý. A ani při přidání plynu se nijak zvlášť nerozburácí. To přijde až při hodně vysokých otáčkách. Nejdou z něj žádné mechanické zvuky naznačující opotřebení. I po ujetí byť jen 4 km se zdá vše mechanicky perfektní (až na zarezlou paknu přední brzdy). Ještě před dovezením motorky jsem si na ebayi sehnal původní jednoduché sedlo, protože teprve s ním získá motorka jednoduchou, klasickou linii starých BMW. Hned druhý den po dovezení jsme s Petrem Hošťálkem vyrazili na dovozovou technickou. Zvládli jsme ji beze ztráty květinky a tak už se těším na platnou bílou RZ a hlavně na pořádné výlety na tomto bavorském plnokrevníku z šedesátých let! U nás je prý motocyklů tohoto typu kolem desítky. Není divu. V době výroby, kdy se u nás začaly vyrábět modernizované kývačky - tedy už se skříňkou na bošák, to byl motocykl příšerně drahý. Jeho cena 4030 německých marek byla prý srovnatelná s VW broukem. Proto v době socialismu jezdily po našich silnicích pravděpodobně jen tři exempláře, které vlastnil Pražský hrad - hradní stráž prezidenta ČSSR.

Do budoucna bych chtěl motocykl dovést do lepších estetických detailů. Především zbavit všechny hliníkové díly odporného černého laku, resp. jeho zbytků. Povyměňovat pár drobných detailů za originál a ve vzdálenější budoucnusti motocykl přelakovat, protože stávající lak je velmi různorodé kvality a zachovalosti, ač se to na fotkách na první pohled nezdá. Hodně se loupe a hlavně rám je místy dost rezivý. Poslední úprava, na kterou se ve vzdálenější budoucnosti chystám, bude připojení sidecaru, aby byl motocykl konečně kompletní.

Fotogalerie z prvních dnů vlastnictví tohoto ušlechtilého stroje je zde: