Trio Peráků jsem koupil hned po smrti jejich původního majitele, pana Ludvíka Študlara z Vodice od jeho syna 13. července 2006. Za tuto hromádku neštěstí jsem dal 500 Kč. Ukázalo se, že jeden z nich (černý) je dokonce přihlášený a tak jsem provedl přepis. Na tři Peráky mám pouze dva motory, oba typ Janeček. První s Peráků je černý, je v nejlepším stavu a má platný TP. Bude z nich zrenovován jako první, zatím předpokládám, že do vojenského provedení. Je z roku 1948 a chybí mu snad jen původní sedačka a nosič. Další z Peráků je opět z roku 1948, černé barvy, dost nekompletní, ale má motor, byť zarezlý. Poslední Perák je červený, je z roku 1949, hlásí se ke Zbrojovce Brno a má už blatníky s lemy. Je původní červené barvy a i on je dost nekompletní. Ani jeden s Peráků nemá původní sedačku ani přední parabolu. Je k nim jen jeden nosič. Výfuková kolena jsou všechna děravá, stejně jako některá kola. Z Peráka z roku 1949 bych rád někdy postavil 350ccm. Peráka z roku 1948, složeného z dílů, které zbyly, jsem věnoval Radkovi Kalousovi za opískování prvních dvou dne 29. ledna 2007.
22. října 2007 jsem se poprvé projel na Jawě 350/18 perák ve vojenském provedení. Definitivní podobu motocykl dostal 28. října. Motocykl jsem zatím opatřil SPZ z mojí staré dvěstěpadesátky. Motocykl jezdí skvěle, motor má opravdu hladký a klidný chod jak elektromotor, zatím je v záběhu, takže ho neženu přes 65km/h. Celkové náklady nepřesáhly 22 500 Kč. Několik fotografií z 28. 10. 2007 najdete pod tímto obrázkem:
nálezový stav "in situ":
...a už jsou v chalupě:
ne všechno půjde použít:
Perák darován Radku Kalousovi za opískování zbývajících dvou: 
hotový motor: 
rozebráno do mrtě:
